Žijeme v klimatických podmínkách, v nichž je víc než důležité zabývat se otázkou vytápění rodinného domu. A to jak z hlediska ekonomického, tak ekologického, pokud nechceme, aby nás teplo v domě finančně zruinovalo. Mít v domě pěkně teploučko, i když venku mrzne, bez zbytečných starostí a dalších vrásek na tváři při pohledu na účty, je snem všech stavitelů. Podívejme se, jak by se takový sen mohl splnit.
Jaký systém zvolit?
Dynamický rozvoj technologií v posledních letech naplno zasáhl též oblast vytápění. Solární kolektory, tepelná čerpadla a podlahové vytápění se stávají frekventovanými pojmy. Prudce rostoucí ceny energií nutí stavitele uvažovat o těchto systémech a výrobce vytápěcích zařízení dohánějí k doslovným závodům, jak co nejvíce ušetřit. Stavebník, který chce ekologicky a ekonomicky topit, se však málokdy dozví, že žádný z kotlů, tepelných čerpadel nebo kolektorů nefunguje sám o sobě. Opak je pravda – vytápěcí zařízení se musí vhodně začlenit do celého systému vytápění; jen tak se naplno využijí jeho vlastnosti. Je proto důležité vyhledat odborníka, který je schopen podle vašeho přání a finančních možností ušít vytápěcí systém domu takříkajíc na míru.
Dříve než sednete k internetu a začnete nakupovat časopisy, knihy a obcházet všechny známé, kdo by mohli o vytápění alespoň něco tušit, najděte si firmu nebo projektanta se specializací na vytápění a navštivte je. Ti vám pomohou uvědomit si, co vlastně od vytápění očekáváte. Pokud byste byli tlačeni k něčemu, co se vám nezdá, hledejte jinde. Odborník by vám však měl vypracovat studii i s výpočtem předpokládaných nákladů na zřízení a provoz vytápěcího systému.
Na základě konstruktivního dialogu se pokuste dopracovat ke dvěma variantám, které by mohly být pro vás přijatelné finančně i uživatelsky, a tyto dvě možnosti potom zkoumejte do hloubky. Na všechny ostatní možnosti zapomeňte, protože pokud budete chtít obsáhnout celý trh s vytápěním, nikdy se nerozhodnete a náklady na konzultace a projektovou přípravu se vyšplhají do výšin.
Aby topení skutečně topilo
Projekt, projekt, projekt! Ten je skutečně důležitý na to, aby systém opravdu fungoval. Řešení na koleně tu nemají místo. Zabetonované podlahové topení už měnit nebudete. Proto by samozřejmostí měla být investice do projektu. Doby, kdy vytápěcí systém s kotlem na uhlí a několika radiátory navrhl a zrealizoval sám topenář, jsou naštěstí pryč. Důležité je najít správné vyvážení jak na straně zdrojů (kotlů a podobně), tak i na straně spotřebičů (výkon, teplotní spád a další). Správný projekt by proto měl obsahovat nejen výpočet tepelných ztrát jednotlivých místností, dimenzování vytápěcích těles (radiátorů, podlahového vytápění), zdrojů tepla (např. kotle a tepelného čerpadla) a správné zapojení, ale též systém měření a regulace. Nezřídka se stává, že dodavatelé jednotlivých komponentů vytápěcího systému namontují zákazníkovi v honbě za ziskem svá špičková zařízení vybavená elektronikou s vlastním řídicím systémem. Ten sice dokáže bezchybně řídit právě to „svoje“ zařízení, ale komunikace s ostatními systémy řízení je pro něj přinejmenším těžká.
Výsledkem je potom papírová krabice plná jiných demontovaných „moudrých“ krabiček, protože nadřazená regulace celého domu prostě mluví jiným jazykem. Dá se to přirovnat k rozdílům mezi mobilními telefony od různých výrobců.
Ve spolupráci s realizační firmou je nutné též naplánovat jednotlivé etapy montáže vytápění, aby se zkoordinovaly se stavební připraveností. Platit odborníky – topenáře za čištění stavby od zbytků malty je skutečný luxus. Proto je výhodné předem dohodnout setkání stavební a topenářské firmy, aby byly zpřesněny termíny a dodávky.
Topit bez starostí
V současnosti je důležitá i úspora času, proto jsou moderní vytápěcí systémy s vyspělou regulací tak vyhledávané – nevyžadují prakticky žádnou obsluhu. Stejně jako už nikoho nepřekvapí nové auto prošpikované elektronikou, je to i s moderním vytápěním. Kvalitní řídicí systém dokáže vyrobit teplo v ten nejvhodnější okamžik a distribuovat ho ve správné chvíli tam, kam je to třeba, například pomocí akumulačních nádrží. Jde o systém zvaný just-in-time – právě včas, jaký známe i z výroby aut. Znamená to vyrobit produkt ve správném čase a ve správném okamžiku ho dodat na místo určení. Jde o systém, který prospívá nejen nadnárodním koncernům, ale i vaší peněžence.
Přirovnáním k automobilům si vypomůžeme i dále. Tak jako se dnes auto neovládá jen volantem a řídicí pákou, stejně se nedá moderní vytápění ovládat jen komínovou klapkou. Moderní kotelna by též neměla obsahovat jen jeden zdroj tepla. Aby se co nejoptimálněji využila buď na vytápění, nebo ohřev teplé vody, je nutné nějaké zařízení, jakýsi mozek, který co nejlevněji řídí výrobu tepla.
Proč více zdrojů?
Vyplatí se kombinovat vytápění pomocí obnovitelného zdroje (tepelné čerpadlo, solární kolektory, kotel na biomasu a podobně) a doplňkového (bivalentního) zdroje (plynový kotel, elektrokotel) pro případ nedostatečného výkonu prvního zdroje. Volbu zdroje tepla ovlivňuje více faktorů:
Jaká kombinace je nej?
Existuje mnoho řešení. V současnosti se odehrává pomyslný souboj mezi nízkoteplotními zdroji (tepelnými čerpadly, kolektory, kotli) a kotli na pevná paliva, které naopak často pracují s teplotami okolo bodu varu. Řešením však může být akumulační zásobník, do něhož se ukládá energie vyrobená jakkoliv, a to i z více zdrojů. Tato nádrž nebo zásobník umožňuje zásobovat spotřebiče (podlahové vytápění, radiátory) teplem (vodou) se správnou teplotou a ve správný čas. A to i například až za dva dny, protože je-li dobře izolovaná, tak voda v ní chladne jen minimálně. Povel k vytápění nebo ohřevu vody přichází ze senzoru nebo termostatu, který zapne čerpadlo.
Různé teploty místností
Pokud se chystáte stavět dům typu bungalov s velkým obytným prostorem v jedné rovině, na řízení teploty stačí počítat s jedním senzorem. Jiná situace nastává, když plánujete rozsáhlejší dům s různými požadavky na teplotu a denní režim v jednotlivých místnostech. Vhodné je například rozdělit systém na jednotlivá poschodí či na severní a jižní stranu. Moderní skleněné jižní fasády (francouzská okna na terasu) jsou krásné a dodávají interiéru mnoho světla, avšak se světlem přichází i velké množství tepla. Kdybyste umístili senzor v tomto ohřívaném prostoru, vypnulo by se celé vytápění a v podkroví či v jiných místnostech orientovaných na sever by nastal problém. Za pět hodin slunečního svitu dokáže i podlahové topení citelně vychladnout (o radiátorech nemluvě) a výsledek je jasný – v obývacím pokoji příjemné teplo a v jiných částech domu zima. Podobný účinek na senzor vytápěcího systému má i topení v krbu. Proto je důležité už během přípravy myslet na individuální regulaci teploty jednotlivých místností nebo alespoň částí domu.
Podlahové vytápění versus radiátory
Bez nadržování jedné či druhé straně se dá říci, že k nízkoteplotním zdrojům je energeticky mnohem výhodnější podlahové topení. Správně projektovaná „podlahovka“ je také uživatelsky příjemná a komfortní – konec nohám přimrzajícím k dlažbě při čištění zubů. Naopak radiátory podstatně rychleji reagují na regulační zásah, protože setrvačnost nahřívání několika tun betonu je řádově v hodinách. Radiátory také hrají prim při rekonstrukcích, kde není možné zasahovat do podlahy. Také radiátory je lepší volit nízkoteplotní – například hliníkové, aby využití a přenášení tepla bylo co nejlepší.
Kamila Ďuríková
ZDROJ: časopis HOME 10/2009
Dynamický rozvoj technologií v posledních letech naplno zasáhl též oblast vytápění. Solární kolektory, tepelná čerpadla a podlahové vytápění se stávají frekventovanými pojmy. Prudce rostoucí ceny energií nutí stavitele uvažovat o těchto systémech a výrobce vytápěcích zařízení dohánějí k doslovným závodům, jak co nejvíce ušetřit. Stavebník, který chce ekologicky a ekonomicky topit, se však málokdy dozví, že žádný z kotlů, tepelných čerpadel nebo kolektorů nefunguje sám o sobě. Opak je pravda – vytápěcí zařízení se musí vhodně začlenit do celého systému vytápění; jen tak se naplno využijí jeho vlastnosti. Je proto důležité vyhledat odborníka, který je schopen podle vašeho přání a finančních možností ušít vytápěcí systém domu takříkajíc na míru.
Dříve než sednete k internetu a začnete nakupovat časopisy, knihy a obcházet všechny známé, kdo by mohli o vytápění alespoň něco tušit, najděte si firmu nebo projektanta se specializací na vytápění a navštivte je. Ti vám pomohou uvědomit si, co vlastně od vytápění očekáváte. Pokud byste byli tlačeni k něčemu, co se vám nezdá, hledejte jinde. Odborník by vám však měl vypracovat studii i s výpočtem předpokládaných nákladů na zřízení a provoz vytápěcího systému.
Na základě konstruktivního dialogu se pokuste dopracovat ke dvěma variantám, které by mohly být pro vás přijatelné finančně i uživatelsky, a tyto dvě možnosti potom zkoumejte do hloubky. Na všechny ostatní možnosti zapomeňte, protože pokud budete chtít obsáhnout celý trh s vytápěním, nikdy se nerozhodnete a náklady na konzultace a projektovou přípravu se vyšplhají do výšin.
Aby topení skutečně topilo
Projekt, projekt, projekt! Ten je skutečně důležitý na to, aby systém opravdu fungoval. Řešení na koleně tu nemají místo. Zabetonované podlahové topení už měnit nebudete. Proto by samozřejmostí měla být investice do projektu. Doby, kdy vytápěcí systém s kotlem na uhlí a několika radiátory navrhl a zrealizoval sám topenář, jsou naštěstí pryč. Důležité je najít správné vyvážení jak na straně zdrojů (kotlů a podobně), tak i na straně spotřebičů (výkon, teplotní spád a další). Správný projekt by proto měl obsahovat nejen výpočet tepelných ztrát jednotlivých místností, dimenzování vytápěcích těles (radiátorů, podlahového vytápění), zdrojů tepla (např. kotle a tepelného čerpadla) a správné zapojení, ale též systém měření a regulace. Nezřídka se stává, že dodavatelé jednotlivých komponentů vytápěcího systému namontují zákazníkovi v honbě za ziskem svá špičková zařízení vybavená elektronikou s vlastním řídicím systémem. Ten sice dokáže bezchybně řídit právě to „svoje“ zařízení, ale komunikace s ostatními systémy řízení je pro něj přinejmenším těžká.
Výsledkem je potom papírová krabice plná jiných demontovaných „moudrých“ krabiček, protože nadřazená regulace celého domu prostě mluví jiným jazykem. Dá se to přirovnat k rozdílům mezi mobilními telefony od různých výrobců.
Ve spolupráci s realizační firmou je nutné též naplánovat jednotlivé etapy montáže vytápění, aby se zkoordinovaly se stavební připraveností. Platit odborníky – topenáře za čištění stavby od zbytků malty je skutečný luxus. Proto je výhodné předem dohodnout setkání stavební a topenářské firmy, aby byly zpřesněny termíny a dodávky.
| Na dosiahnutie požadovaných parametrov vykurovania je dôležité dodržať aj parametre tepelnoizolačných vlastností domu, z ktorých sa vychádzalo pri návrhu projektu vykurovania. Dom, ktorému chýba predpísaná izolácia, je nielen energeticky veľmi náročný, ale tiež sa ho nemusí podariť vykúriť vôbec (to platí predovšetkým počas prvého roku v novostavbe). |
Topit bez starostí
V současnosti je důležitá i úspora času, proto jsou moderní vytápěcí systémy s vyspělou regulací tak vyhledávané – nevyžadují prakticky žádnou obsluhu. Stejně jako už nikoho nepřekvapí nové auto prošpikované elektronikou, je to i s moderním vytápěním. Kvalitní řídicí systém dokáže vyrobit teplo v ten nejvhodnější okamžik a distribuovat ho ve správné chvíli tam, kam je to třeba, například pomocí akumulačních nádrží. Jde o systém zvaný just-in-time – právě včas, jaký známe i z výroby aut. Znamená to vyrobit produkt ve správném čase a ve správném okamžiku ho dodat na místo určení. Jde o systém, který prospívá nejen nadnárodním koncernům, ale i vaší peněžence.
Přirovnáním k automobilům si vypomůžeme i dále. Tak jako se dnes auto neovládá jen volantem a řídicí pákou, stejně se nedá moderní vytápění ovládat jen komínovou klapkou. Moderní kotelna by též neměla obsahovat jen jeden zdroj tepla. Aby se co nejoptimálněji využila buď na vytápění, nebo ohřev teplé vody, je nutné nějaké zařízení, jakýsi mozek, který co nejlevněji řídí výrobu tepla.
Výhody plošného vytápění a chlazení:
|
Proč více zdrojů?
Vyplatí se kombinovat vytápění pomocí obnovitelného zdroje (tepelné čerpadlo, solární kolektory, kotel na biomasu a podobně) a doplňkového (bivalentního) zdroje (plynový kotel, elektrokotel) pro případ nedostatečného výkonu prvního zdroje. Volbu zdroje tepla ovlivňuje více faktorů:
- velikost a využití domu,
- zda dům stojí na venkově, nebo ve městě,
- dostupnost sítí a druhů paliv,
- ochota uživatele investovat do chodu vytápění svou práci a čas,
- vstupní náklady.
Jaká kombinace je nej?
Existuje mnoho řešení. V současnosti se odehrává pomyslný souboj mezi nízkoteplotními zdroji (tepelnými čerpadly, kolektory, kotli) a kotli na pevná paliva, které naopak často pracují s teplotami okolo bodu varu. Řešením však může být akumulační zásobník, do něhož se ukládá energie vyrobená jakkoliv, a to i z více zdrojů. Tato nádrž nebo zásobník umožňuje zásobovat spotřebiče (podlahové vytápění, radiátory) teplem (vodou) se správnou teplotou a ve správný čas. A to i například až za dva dny, protože je-li dobře izolovaná, tak voda v ní chladne jen minimálně. Povel k vytápění nebo ohřevu vody přichází ze senzoru nebo termostatu, který zapne čerpadlo.
Různé teploty místností
Pokud se chystáte stavět dům typu bungalov s velkým obytným prostorem v jedné rovině, na řízení teploty stačí počítat s jedním senzorem. Jiná situace nastává, když plánujete rozsáhlejší dům s různými požadavky na teplotu a denní režim v jednotlivých místnostech. Vhodné je například rozdělit systém na jednotlivá poschodí či na severní a jižní stranu. Moderní skleněné jižní fasády (francouzská okna na terasu) jsou krásné a dodávají interiéru mnoho světla, avšak se světlem přichází i velké množství tepla. Kdybyste umístili senzor v tomto ohřívaném prostoru, vypnulo by se celé vytápění a v podkroví či v jiných místnostech orientovaných na sever by nastal problém. Za pět hodin slunečního svitu dokáže i podlahové topení citelně vychladnout (o radiátorech nemluvě) a výsledek je jasný – v obývacím pokoji příjemné teplo a v jiných částech domu zima. Podobný účinek na senzor vytápěcího systému má i topení v krbu. Proto je důležité už během přípravy myslet na individuální regulaci teploty jednotlivých místností nebo alespoň částí domu.
Podlahové vytápění versus radiátory
Bez nadržování jedné či druhé straně se dá říci, že k nízkoteplotním zdrojům je energeticky mnohem výhodnější podlahové topení. Správně projektovaná „podlahovka“ je také uživatelsky příjemná a komfortní – konec nohám přimrzajícím k dlažbě při čištění zubů. Naopak radiátory podstatně rychleji reagují na regulační zásah, protože setrvačnost nahřívání několika tun betonu je řádově v hodinách. Radiátory také hrají prim při rekonstrukcích, kde není možné zasahovat do podlahy. Také radiátory je lepší volit nízkoteplotní – například hliníkové, aby využití a přenášení tepla bylo co nejlepší.
Kamila Ďuríková
ZDROJ: časopis HOME 10/2009
